Česká škola bez hranic získala ocenění

pondělí 18. červen 2012 15:09

Titulek bych měl vlastně trochu upřesnit. Ocenění neobdržely České školy bez hranic, ale jejich zakladatelka a propagátorka Lucie Slavíková Boucher. V pátek 1. 6. 2012 uděloval ministr zahraničních věcí ocenění Gratias Agit za propagaci ČR v cizině. Mezi dvanácti oceněnými byla i Lucie Slavíková Boucher, lékařka z Paříže.

Po provdání do Francie se Lucie potýkala s problémem bilingvní výchovy u svých dětí. To byl impuls, aby se obrátila na další podobné rodiny. Jejich setkání vedlo v roce 2003 k založení České školy bez hranic (ČŠBH) v Paříži. Za podpory pařížského Českého centra začala organizovat kroužek rodičů s dětmi, kteří byli ve stejné situaci. Společně pak četli, zpívali nebo hráli divadlo v češtině. Děti tak měly možnost poznat vrstevníky, kteří hovoří nejen francouzsky, ale i česky. Nezůstalo však jen u Paříže. Lucie Slavíková Boucher se podělila se svými zkušenostmi i s dalšími Čechy a Češkami žijícími v zahraničí. Nabídla jim svou zkušenost a celkem záhy vznikly další podobné školy v Německu, Belgii, Velké Británii, Švýcarsku, Austrálii, Spojených státech amerických a v dalších zemích. Dnes existuje kolem třiceti takových škol po celém světě.

 

České školy bez hranic nabízejí výuku češtiny a českých reálií pro děti ve věku od 18 měsíců do 15 let za hranicemi ČR jako doplnění každodenního vzdělání, které děti českého původu získávají v zahraničních školách. V loňském roce se podařilo zahrnout ČŠBH do systému vzdělávání, vypracovat pro tento typ škol vzdělávací program, obhájit jej na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, a vše potvrdit v novele školského zákona. Absolventi ČŠBH tak nemusí vykonávat rozdílové zkoušky na základních školách v ČR. V případě vzdálených zemí je to jistě úleva.

 České školy bez hranic mají velmi zajímavý druhotný efekt. Podporou vzdělávání svých občanů v zahraničí, propagují Českou republiku v cizím prostředí. Bilingvně vychované děti mají i větší šanci na trhu práce. Ve své dospělosti se stanou přirozenými velvyslanci ČR v cizině. Často hovoříme o úniku mozků, ale jen málo děláme pro jejich návrat. ČŠBH si pávě v tomto směru zaslouží pozornost české společnosti. Školy vznikají ve vědeckých světových centrech. Ve švýcarské Bazileji, kde na vysokých školách působí kolem čtyřiceti Čechů a v poslední době se zakládá škola i v Silicon Valley v USA.

 Podpora ze strany státu je zde finančně nenáročná, ale s velikým efektem. O to větší je podiv nad tím, že konkrétní pomoc exekutivních orgánů je velmi malá. Ministerstvo školství poskytuje dotace na pomůcky ve výši cca jednoho miliónu korun zhruba pro třicet škol. Přitom se jedná o způsob, jakým by se měla politika vůči veřejnosti dělat.  Lidé mají potřebu vzdělávat své děti, svou vůli prokazují každodenní dobrovolnou prací a teprve pak se ptají po podpoře, nejen finanční, ale i morální. Nečekají, co jim stát nabídne, ale konají sami. Platí si učitele, platí nájem za učebny, platí si většinu učebních pomůcek. To si zaslouží obdiv. Nemůžeme však donekonečna spoléhat jen na entuziasmus rodičů. Státní podporou jim sdělíme, že si jejich práce vážíme, a že ji považujeme za užitečnou i pro českou společnost. Je nutné si uvědomit, že děti žijící v zahraničí jsou většinou i občany ČR a zde bychom neměli mluvit pouze o podpoře, ale přímo o povinnosti státu postarat se o jejich úplné vzdělání.

 Vrátím se zpět k oceněné Lucii Slavíkové Boucher. Věřte, že za tím co jsem stručně popsal, jsou hodiny a hodiny dobrovolné práce a občasná frustrace, když aktivity nemají celá léta odezvu v české společnosti. Bez jejího srdce a slušné dávky vlastenectví by české děti v zahraničí mohly spoléhat jen na výuku v rodinách. Ocenění Gratias Agit je, pevně doufám, jen začátkem širší podpory ČR Českým školám bez hranic. Ještě jedna drobnost závěrem, Lucie děkuji Vám i za Vaší tvrdohlavost a urputnost. Jiný člověk by to již dávno vzdal.

Tomáš Grulich

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Tomáš Grulich

Tomáš Grulich

Hodlám glosovat současné politické dění, informovat o migraci v rámci EU a pokusit se svými názory vylepšit vztah mezi českou majoritní společností a její minoritou žijící v cizině.

Tomáš Grulich - původním povoláním historik se specializací na moderní dějiny a národnostní vztahy. V současné době člen Senátu PČR za ODS, člen Výboru pro záležitosti EU (specializace migrace, ochrana hranic, azyl a další záležitosti vnitra a justice) a předseda Stálé komise Senátu pro Čechy žijící v zahraničí. Člen zastupitelstva Prahy 12.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy